Popis
Bristol Beaufighter byl těžký dálkový stíhací letoun vyvinutý počátkem roku 1939 anglickou firmou Bristol na základě jejich torpédového bombardéru Beaufort. Byl využíván zejména jako noční stíhač vybavený tehdejší technickou novinkou – palubním radarem AI. První prototyp byl zhotoven poměrně rychle a vzlétl již v červenci 1939, první sériové stroje se pak dostaly do výzbroje jednotek v létě následujícího roku.
Beaufighter byl dvoumístný celokovový samonosný dvoumotorový středoplošník se zatahovacím podvozkem. Poháněn byl dvěma hvězdicovými motory Hercules a jeho výzbroj sestávala ze čtyř kanónů v přídi trupu, čtyř kulometů v pravé a dvou dalších kulometů v levé polovině křídla.
Beaufighter Mk.IF byl určen pro službu u stíhací složky britského Královského letectva, zatímco verze Mk.IC, vybavená dodatečnými radiovými a navigačními prostředky, byl dálkový stíhač pro velitelství pobřežního letectva (Coastal Command). Počet vyrobených strojů obou verzí dosáhl 914 kusů.
Beaufightery zůstaly ve službě dlouhou dobu a s úspěchem působily téměř na všech bojištích 2. světové války, nejprve jako noční stíhače, poté stíhací bombardéry a nakonec byly využívány i jako torpédové bombardéry.
Barevná schémata obsažená ve stavebnici:
1) Bristol Beaufighter Mk.IC, T4800, nebesky modrá ND-C, 236. peruť, RAF, letiště Wattisham, jaro 1942
2) Bristol Beaufighter Mk.IC, A19-5 (ex-T4924), bílá F, 30. peruť, RAAF, letiště Wards, Port Moresby, Papua Nová Guinea, podzim 1942
3) Bristol Beaufighter Mk.IC, T3295, červená A, 235. peruť, RAF, letiště Arbroath, jaro 1943
4) Bristol Beaufighter Mk.IC, černá T4887 (pův. stroj 252. perutě), italské letectvo (Regia Aeronautica), letiště Guidonia, Itálie, 1942
Stavební návod:
